Ohlédnutí za MSBO 2009

            Byl jsem požádán, abych napsal svůj názor nebo postřehy z MSBO 2009, které se konalo v Roudnici nad Labem. Protože vím, že o organizaci a průběhu Mistrovství bude ve Zpravodaji několik článků, nebudu se zabývat celým Mistrovstvím, ale spíš bych napsal jen několik postřehů, o které bych se s Vámi podělil.

Přiznám se, že jsem ani neočekával, že bude vzorně dodržován časový harmonogram akce. Po zkušenostech z podobných akcí to bylo pro mě příjemné překvapení. Pro některé soutěžící je důležité „přežít“ slavnostní zahájení a zakončení akce. Na první pohled se může někomu jevit, že se nemůže jednat o problémový bod programu, ale opak je pravdou. Před vlastním nástupem na stadion jsou na jednom, poměrně malém místě, shromážděni všichni soutěžící se svými psy. Čím déle trvá příprava na slavnostní defilé, tím více se zvyšuje nervozita jak soutěžících, tak především jejich psů. A pokud je v blízkosti několik sebevědomých dominantních psů, tak je zaděláno na velký malér v podobě vzájemného napadení. Tento problém se bohužel i dotýká mého Oskara. Například na MSBO ve Francii jsme v obou případech čekali na přímém slunci více než hodinu a půl. V Roudnici začalo slavnostní defilé podle časového harmonogramu, takže jsme na seřadišti strávili jen pár minut.

Velkým zážitkem pro mě a věřím, že i pro všechny přítomné, byl i způsob moderování Pavlem Komanem. Má velký podíl na tom, že diváci dokázali sledovat dění na ploše celé tři dny. Navíc dokázal připravit spolu s diváky nezapomenutelnou atmosféru především všem našim reprezentantům. Proto bych chtěl poděkovat Pavlovi za jedinečný způsob komentování a také divákům za úžasnou atmosféru a povzbuzování. Myslím, že všichni na to budeme hodně dlouho vzpomínat.

O jeden postřeh z poslušnosti bych se s Vámi rád podělil. Psovod, který měl psa na dlouhodobém odložení, dostal pokyn k návratu ke svému psovi a odchodu za bránu již po ukončení cviku „aport skokem“. Přesun za bránu tedy probíhal v době, kdy druhý pes z dvojice ještě prováděl „aport šplhem“. Tím se celá poslušnost výrazně zrychlila a myslím, že i pro diváky bylo toto zkrácení poslušnosti příjemné – poslušnost byla akčnější a plynulejší. Možná někdo z Vás namítne, že v řádu IPO je napsáno: „Po dobu provádění cviků 1 až 6 (aport šplhem – pozn. autora) jiným psem musí pes, bez ovlivňování psovodem, klidně ležet.“, ale nestálo by za úvahu učinit změnu?

Dalším příjemným momentem bylo reprezentační oblečení, které pro celé družstvo sponzoroval pan Jiří Čejka, majitel firmy HST. Kvalitativní i barevně velmi pěkné. Navíc jsme toto oblečení měli k dispozici více než 2 měsíce před konáním akce, takže jsme si v něm mohli doma i zatrénovat.

Musím ale říci, že ne všechno bylo ideální. Skoro do poslední chvíle nebylo jasné, kde bude naše družstvo ubytované. Nakonec to dopadlo tak, že ubytování se sice našlo, ale každý byl ubytován někde jinde. Musím ale říci, že já jsem byl s ubytováním velmi spokojen. Na jiné kynologické akci jsem se  potkal s „Rafajovcema“, kteří po celé Mistrovství kladli stopy. Pro ně to bylo sice také nezapomenutelné Mistrovství, ale bohužel v tom negativním slova smyslu. Říkali, že za celé 3 dny jim nikdo nezajistil jídlo a pití, a to ani když na to několikrát upozorňovali kompetentního člověka. Navíc neměli od ráno do večera pauzu, aby se mohli aspoň někam zajet najíst atd. Přiznám se, že ačkoli s tím nemám co společného, styděl jsem se a mrzelo mě to. Tím spíš, že vyjadřovali své rozhodnutí ukončit svoji činnost a dále nepokračovat ve své nelehké a málo uznávané práci. Nechci mentorovat, ale myslím, že bychom si měli začít vážit všech lidí, kteří se podílejí na organizaci a průběhu celé akce svoji kvalitní a zodpovědnou prací. Měli bychom si uvědomit, že opravdu kvalitních figurantů a šlapačů nemáme nazbyt a že bez nich nemůžeme uspořádat žádnou kvalitní soutěž.

Závěrem mi dovolte, abych vyjádřil poděkování jak organizačnímu výboru, tak všem, kteří jakýmkoli způsobem přispěli ke zdárnému průběhu celé akce. Samozřejmě, že nesmím zapomenout poděkovat Dáše Vackové, která se na poslední chvíli ujala funkce vedoucí našeho družstva za její bezchybnou a obětavou práci. Doufám, že tak mohu učinit i jménem celého našeho družstva.

                                                                                                                                         Ladislav Mach