Nová stránka 1

Obrana psa při hlídání - I

Na cvik Pokus o útěk figuranta plynule navazuje Obrana psa při hlídání .

Požadavky na provedení:

Ve ZŘ IGP, tak jak je uveřejněn na stránkách ČKS, jsou u tohoto cviku uvedeny požadavky - pro IGP 3:

"Přibližně po 5 vteřinách podnikne figurant na psa útok. Pes musí bez povelu psovoda provést energický útok pevným a klidným zákusem. Figurant psa při přepadu ohrožuje obuškem. Zvláštní pozornost je třeba věnovat jistotě psa, silnému, plnému a klidnému zákusu. Na pokyn rozhodčího figurant zastaví tlak a přestane psa ohrožovat. Jakmile figurant stojí, předvede pes přechodovou fázi přibližně 1 vteřinu. Po skončení přechodové fáze musí pes pustit. Psovod může dát v přiměřené době (1–3 vteřiny) sám povel k pouštění, pokyny k dodatečným povelům dává rozhodčí. Během pouštění a po něm musí figurant stát v klidu. Po pouštění musí pes figuranta hlídat pozorně, aktivně, sebevědomě, vysokou dominancí."

Tento cvik začínáme nacvičovat samostatně, bez navazování na cvik Pokus o útěk figuranta. Začínáme tak, že figurant stojí na place ve standardním postoji, kterým začíná uvedený cvik. Se psem na vodítku přijdeme k figurantovi - viz obr. 1. Po zastavení by pes měl samostatně usednout a začít pozorně střežit figuranta. K usednutí můžeme zpočátku použít klasický povel "Sedni" - viz obr. 2. Pokud máme vodítko připnuté na ostnatém obojku, přepneme jej na široký obojek nebo postroj; případně na normální řetízkový obojek. Odstoupíme o krok dozadu a necháme na figurantovi, kdy zahájí "útok na psa".

Po krátké přestávce v trvání pět až deset sekund figurant naznačí útok na psa. Záměrně píšu „naznačí útok“, protože ve skutečnosti se nebude jednat o útok. Figurant pouze provede razantní nápřah obuškem, tělo ani ruka s rukávem však neprovede pohyb směrem do psa (útok), ale naopak pohyb s rukávem lehce směřuje dozadu, od psa. Pro prvopočáteční podporu psa může figurant přitom provést lehký úkrok dozadu – viz obr. 3.

V počátcích nácviku je víc než vhodné mít psa připnutého na vodítku. Jak jsme si řekli např. v čl. Jak ze štěněte vychovat psa obranáře, připnuté vodítko a naše blízkost psovi dodává větší sebevědomí a jistotu.

S přibývajícími úspěchy a jistotou, můžeme tzv. Podsedačku zahájit tak, že pes v klidu sedí před figurantem a již není na vodítku. Ve vhodný okamžik figurant naznačí útok na psa – rychle zvedne ruku s obuškem. Zpočátku může psa upozornit na začátek „útoku“ i hlasově.

V praxi to vypadá tak, že figurant stojí na place. Ještě než přijdeme se psem, zaujme typickou pozici pro tento cvik. Psa posadíme před figuranta a necháme jej sedět. Po několika vteřinách figurant provede razantní nápřah, který pro psa znamená útok. Pes by měl bez povelu rychle zareagovat a provést razantní zákus do rukávu - viz obr. 4. Pokud pes nereaguje dostatečně rychle a razantně, psovod může příště psovi pomoci povelem „Drž“. Tento povel může samozřejmě používat i v počátku nácviku bez toho, že bychom čekali, zda reakce psa bude rychlá či pomalejší.

Podsedačku doporučuji vždy zahajovat tak, že figurant stojí na place a teprve poté přijde psovod se psem na vodítku a psa posadí před figuranta. Pokud by tomu bylo obráceně a figurant by přicházel k sedícímu psovi. U některého chtivého psa by mohl být problém udržet jej v klidu sedět.

Někdo z vás určitě namítne, že pes musí být ovladatelný. Samozřejmě, že pes musí být ovladatelný, ale … Na zkoušce ani soutěži se s příchodem figuranta ke psovi nikdy nesetkáme. Důvodem, proč není nutné, či spíše proč není žádoucí trénovat příchod figuranta ke psovi, je především skutečnost, že jakákoli případná výrazná korekce chování psa v blízkosti figuranta odvádí jeho pozornost. Pes se pak plně nesoustředí na figuranta, protože současně nebo především monitoruje chování psovoda.

Naším cílem by mělo být, kromě kvalitního zákusu, aby pes byl po celou dobu mj. plně koncentrovaný na figuranta - viz obr. 5. Proto bychom při nácviku obrany měli používat pouze metody a postupy, při kterých nemusíme chování psa v bezprostřední blízkosti figuranta výrazným způsobem korigovat. Tím, že přijdeme se psem ke stojícímu figurantovi, se vyhneme případné korekci, která by bránila psovi v plném soustředění se na figuranta.

V tréninku, zvláště v počátcích nacvičování tohoto cviku, je důležitá práce figuranta s rukávem. Jak si ukážeme, styl práce figuranta u nácviku kousání, při kterém figurant útočí na psa, může mít velký vliv na práci psa při zkoušce či soutěži. Tak jako v jiných případech, bychom měli postupovat metodou od jednoduššího ke složitějšímu. Ukažme si, jak může vypadat práce figuranta s rukávem v okamžiku útoku na psa. Figurant může, kromě nápřahu obušku:

a) rukáv držet kousek od těla a v okamžiku útoku (nápřahu obušku) rukáv přitáhne k tělu – viz obr. 3,

b) rukáv nehybně držet před tělem – viz obr. 6,

c) rukávem zaútočit na psa – vrazit psovi rukáv přímo do mordy.

d) s rukávem přitisknutým na břicho zaútočit přímo na psa – viz obr. 7.

Varianta a) je nejjednodušší a pro psa nejméně zatěžující. Rukáv se v okamžiku vypuštění psa pohybuje směrem od psa. Při této variantě může být pohyb rukávu k tělu nahrazen pohybem figuranta směrem dozadu – provede úkrok dozadu.

Variantu b) S přibývajícím nasazením, a hlavně jistotou psa, figurant v okamžiku zahájení útoku přestává provádět úkrok dozadu a rukáv ponechává na místě - přitisknutý k tělu. V této fázi nácviku by měl být signálem pro útok nápřah obušku a odhodlaný výraz figuranta (výraz v obličeji). Postupně a pozvolna je nezbytné psa zvykat na razantní nápřah, na rychlejší a razantnější boj, a to tak, aby nedošlo k selhání.

Variantu c) bych vůbec nedoporučoval provádět. Pokud se pozorně podíváte na práci tréninkových figurantů, tak uvidíte, že prakticky všichni tímto způsobem dávají psovi kousnout - rukáv mu doslova vrážejí do mordy. Přiznám se, že s nejčastějším argumentem figurantů „aby pes měl plný zákus“ – se rozhodně neztotožňuji!

Tím, že figurant vráží rukáv do mordy, může psovi, zvláště je-li rukáv tvrdý, natrhnout koutky a tím mu způsobit bolest. Potom se snadno může stát, že se některý pes bude snažit vyhnout bolesti tím, že stiskne čelisti dřív, než mu figurant rukáv narazí do koutku. Výsledkem nezřídka jsou neúplné zákusy.

Těch důvodů, proč se s vrážením rukávu do mordy v žádném případě neztotožňuji, je ještě několik:

a) Prudkým pohybem rukávu proti psovi figurant zesiluje intenzitu svého útok. Tím

zbytečně zatěžuje nervovou soustavu psa.

b) V neposlední řadě se pes nenaučí, resp. odnaučuje se být v okamžiku útoku

figuranta rychlý a energicky zaútočit na figuranta. Většina psů bude jen pasivně

čekat, až mu figurant rukáv vrazí do mordy.

Při této příležitosti bych uvedl svoji zkušenost. Za figurantem přijeli psovodi z jednoho cvičáku se svými mladými psy. Figurant je v kruhovce vydráždil a snažil se jednomu po druhém dát kousnout. Naběhl před psa, nastavil rukáv k zákusu a … A nic! Ani jeden pes si napoprvé nekousnul - nesnažil se na nastavený rukáv si naskočit a provést zákus! Nejdříve z toho byli všichni nemile překvapeni. A proč si psi nekousli? Následně se ukázalo, že jejich tréninkový figurant psům vždy rukáv vrážel přímo do mordy. Psi se nenaučili být aktivní, ale pasivně čekali na vražení rukávu do mordy.

Dříve se vrážení rukávu do mordy říkalo „dát kosu“. V minulosti byl figurant, který „dával psům kosu“ hodně kritizován. Dnes se vrážení rukávu do mordy, bohužel, stalo při výcviku běžným standardem, a to i u svazových figurantů!

Varianta d) je pro psa nejnáročnější. Někdy se stává, že figurant od samého počátku nácviku stále provádí při tomto cviku opravdu útok na psa – pohybem těla a s přitisknutým rukávem k tělu zaútočí přímo na psa. Nelze se pak divit, že pes na to obvykle reaguje tak, že si počká, až mu figurant doslova rukáv vrazí do mordy. S tímto způsobem práce figuranta se však i na vrcholových soutěžích setkáváme jen zřídka. Je to škoda, protože po zrušení úderů obuškem, reakce psa na nekompromisní přímý útok figuranta, dává rozhodčímu jednu z možností jak posoudit sebevědomí a odolnost psa. K tomuto tématu se ještě vrátíme.

Než figuranti zvolí způsob nácviku u jednotlivých psů, neměli by zapomínat na hlavní požadavky, uváděné ve ZŘ IGP. U popisu cviku se mj. uvádí:

"Přibližně po 5 vteřinách podnikne figurant na psa útok. Pes musí bez povelu psovoda provést energický útok pevným a klidným zákusem."

V úvodní části obrany věnované hodnocení se uvádí:

"Pozornost je třeba věnovat následujícím kritériím hodnocení:
   - Reakce psa na útoky, sebejistota psa, klidný a pevný zákus.
    - Fáze hlídání.
    - Sebevědomé a dominantní chování vůči figurantovi."

Jak vidíte, rozhodčí by při obraně měli věnovat pozornost mj. "sebevědomému a dominantnímu chování vůči figurantovi". I když požadavek na dominaci byl uváděn i ve ZŘ IGP, platném do 31.12.2024, bohužel se v minulosti tomuto požadavku při posuzování nevěnovala pozornost, řečeno eufemisticky, kterou by si tento velmi důležitý požadavek, zasloužil. Jen připomenu, že dominance vůči figurantovi je podstatou obrany.

Protože se obávám, že ne všichni víme, co znamená dominance vůči figurantovi uvedu, že:

Dominace znamená nadřazenost, nepoddajnost, schopnost prosazovat vlastní vůli.

U cviku Obrana psa při hlídání se dominance v okamžiku zahájení útoku figuranta projeví mj. tak, že pes provede okamžitý "energický útok pevným a klidným zákusem" a snaží se svoji bojovností ovládnout situaci - bránit figurantovi v pohybu a tzv. jej "přeprat"!

Pes by tedy v žádném případě neměl čekat, až mu figurant rukáv doslova vrazí do mordy, ale jak požaduje zkušební řád, měl by měl by se aktivně a energicky - svoji bojovností - snažit ovládnout situaci – viz obr. 8!

Podíváte-li se na realitu, tak v řadě případů, a to i na vrcholových soutěžích, psi jen pasivně čekají, až jim figurant rukáv doslova vrazí do mordy. Teprve poté část z nich bývá více či méně aktivní!

Věřme, že nyní, když se i v české verzi ZŘ IGP konečně objevily požadavky na dominanci, bude se tomuto důležitému projevu psa vůči figurantovi věnovat pozornost, kterou si rozhodně zaslouží, a to nejen u tohoto cviku, ale i průběhu celé obrany!

Ale vraťme se k tréninku tohoto cviku. Jenom pro ilustraci a představu uvedu naši praxi z tréninků tohoto cviku. Začínali jsme variantou a). Později jsme praktikovali převážně variantu b). Útok spočíval v razantním nápřahu a velkém psychickém tlaku figuranta.

Samozřejmě, že bylo nutné také vyzkoušet, jak pes bude na zkoušce reagovat na útok, který se provádí u cviku Obrana psa při hlídání. Při tomto cviku figurant zaútočí, resp. měl by zaútočit, s rukávem přitisknutým na těle na psa – varianta d). Před zkouškou jsme útok na psa vyzkoušeli jen dvakrát. V dalších trénincích figurant již nikdy na psy tímto způsobem neútočil.

Touto praxí - používání útoku podle odst. b) jsme mj. dosáhli, kromě velmi rychlé reakce psa na počátek útoku figuranta, také velkou rychlost i razanci v náskoku na rukáv.

Při popsaném i dalších následujících způsobech kousání je samozřejmě důležité, aby figurant držel rukáv ve správné poloze. Aby pes měl šanci uskutečnit kvalitní zákus, musí příčná osa rukávu směřovat k hlavě (mordě) psa – viz obr. 9.

V prvopočátku nácviku figurant se psem lehce zabojuje a za odměnu mu vždy pouští rukáv - kořist. To znamená, že v počátcích nácviku neprovádíme pouštěčku.

Figurant by měl postupně stupňovat intenzitu boje spolu s psychickým i fyzickým tlakem. V konečné fázi by si měl psa přitáhnout doslova pod sebe, nadklánět se nad ním, zintenzivnit tlak kolen na tělo psa a v neposlední řadě zvýšit rychlost pohybu i délku boje – viz obr. 10.

Pro zvýšení rychlosti reakce psa, razanci náskoku na rukáv i soustředěnějšímu hlídání, může figurant při nápřahu udělat současně i úkrok dozadu. Úkrok dozadu ale není možné provádět často. Pes by začal předpokládat, že figurant vždy provede úkrok dozadu a v případě, že by tak figurant neučinil, pes se nemusel přesně trefit do zákusu – zákus by nemusel být plný.

I když to je pravděpodobně každému jasné, pro jistotu připomenu, že v počátcích tréninku figurant zahajuje "útok na psa" nejprve razantním nápřahem obušku a teprve poté následuje pohyb rukávu nebo těla figuranta. Pokud by figurant měl zažitý opačný sled událostí (nejprve provede pohyb rukávem, a teprve následně nápřah), může se při soutěži stát, že pes při razantním nápřahu figuranta bez předchozího pohybu rukávu znejistí a je ho start na rukáv může být váhavý a v krajním případě může i selhat.

V předchozích řádcích jsme si probrali práci figuranta v tréninku. Nyní je třeba se podívat na práci figuranta na zkouškách a především na soutěžích.

Ve ZŘ IGP, který je uveřejněn na stánkách ČKS, je v části věnované požadavkům na práci figuranta uvedeno:

"Ve stejném okamžiku, kdy se pes zakousne do ochranného rukávu pokračuje v přímém, razantním pohybu s odpovídajícím tlakem, aniž by se rukáv dal předem do pohybu. Figurant má ochranný rukáv těsně před tělem. Jakmile se pes zakousne, posune rukáv do strany a otočí se ve směru pohybu a začne fáze boje v přímém směru."

Musím říci, že uvedenou pasáž v české verzi ZŘ IGP považuji za nesrozumitelnou až zavádějící! Z uvedeného totiž plyne, že figurant po zákusu pokračuje "v přímém, razantním pohybu s odpovídajícím tlakem"! Když vezmeme v úvahu, že pes stojí nebo sedí čelně k figurantovi (face to face), měl by figurant podle této formulace psa tlačit před sebou!!

Tento styl práce figuranta se praktikoval na přelomu 80. a 90. let a končilo to tím, že figurant psy, kteří před ním rychle neodskakovali dozadu nebo do strany, doslova pošlapal. Na závěr dalšího odstavce je ale napsáno " Tlačení psa směrem k psovodovi není povoleno."

Protože jsem nevěřil, že by něco tak nejasného a zavádějícího bylo v anglickém originálu uvedeno, tak jsem se do něj podíval. V anglickém originálu, uveřejněném na stránkách FCI je v nejdůležitější části citované pasáže uvedeno:

"Once the dog has gripped, he is to be placed out of motion to the side and the pressure phase begins in a straight direction."

Uvedený text v překladu znamená:

"Jakmile se pes zakousne, musí být za pohybu přemístěn bočně a v přímém směru začíná zatěžovací fáze."

Porovnejte si text z anglického originálu zkušebního řádu a jeho český překlad... Je to právní předpis a jeho překlad by měl odpovídat originálu!!

Podobný problém s kvalitou překladu byl i u předchozího ZŘ IGP, platného od 1.1.2019 do konce roku 2024. Zde, oproti anglickému originálu, mj. nebyly uvedeny důležité požadavky na chování psa - dominance, odolnost proti stresu atd.

Sice bychom se měli držet české verze ZŘ IGP, přesto si však myslím , že v tomto případě to ani není možné!! Měli bychom se na uvedenou problematiku dívat racionálně a předpokládat, že boj figuranta bude shodný s dosavadní praxí! Tzn., že figurant psa netlačí před sebou v přímém směru (neválcuje jej), ale psa přemísťuje bočně v přímém směru; tak jako tomu dosud - viz obr. 11.

Během tohoto přesunu figurant provádí obuškem výhružné pohyby nad rukávem, aniž by psa zasáhl. Údery jsou zakázané.

Ale vraťme se k meritu věci. Ve ZŘ IGP, který je uveřejněn na stánkách ČKS, mezi chybami je uvedeno:

"Pes nereaguje sebevědomě, rychle, energicky a silně a nebo účinně nebrání útoku."

Nejen z uvedeného textu, ale i z podstaty obrany (pes se má po celou dobu obrany k figurantovi chovat dominantně) je důležité, aby se pes po zákusu nenechal figurantem jen pasivně přemístit, ale aby se snažil figurantovi v této činnosti zabránit a zvítězit nad ním – viz obr. 12.

Někteří psi jsou odhodlaní nad figurantem zvítězit natolik, že v boji uchopí nohu figuranta předními packami, což po dobu boje není nejen chybou, ale je to součást projevu velké dominance nad figurantem – viz obr. 13! Chybou se to však stane, pokud fyzický kontakt s figurantem pokračuje i po pouštění.

Na pokyn rozhodčího figurant ustane v pohybu a zaujme tzv. pevný klid – viz obr. 14. Ještě před zastavením boje se figurant obvykle natočí tak, aby pes neviděl na svého psovoda, ale byl k němu natočen zády. Nikde to sice není napsáno, ale bývá tomu tak ve většině případů. Na některých vrcholných akcích může rozhodčí sdělit figurantovi požadavek, aby ukončil boj tak, aby pes byl k psovodovi natočen určeným směrem. Většinou je to bočně. Setkal jsem se i s tím, že figurant se zastaví nikoli čelem k psovodovi, ale je k němu bokem. Přicházejícího psovoda má pes v zorném poli. Pro psa obtížné neustále střežit figuranta, a nikoli sledovat, byť jen letmo, přicházejícího psovoda - viz obr. 15. Pro psa jsou tyto pozice z hlediska střežení samozřejmě podstatně náročnější, než když je pes natočen k psovodovi zády.

Po zaujetí tzv. pevného klidu "...předvede pes přechodovou fázi přibližně 1 vteřinu. Po skončení přechodové fáze musí pes pustit. Psovod může dát v přiměřené době (1–3 vteřiny) sám povel k pouštění, pokyny k dodatečným povelům dává rozhodčí. Během pouštění a po něm musí figurant stát v klidu.

To znamená, že i po dobu přechodové fáze má pes setrvat v kvalitním zákusu. Jen pro úplnost připomenu, že kvalitní zákus je charakterizovaný jako plný, pevný, klidný a bojovný.

Po celou dobu provádění tohoto cviku, který navazuje na cvik Pokus o útěk figuranta, stojíme u makety a sledujeme figuranta. Po provedení přechodové fáze dáváme povel k pouštění; pokud pes nepouští samostatně.

Po pouštění má pes figuranta "hlídat pozorně, aktivně, sebevědomě, s vysokou dominancí", a to i v okamžiku, kdy se k němu přiřazujeme. Neměl by tedy pouze koukat na figuranta, ale z jeho chování by mělo být na první pohled patrné odhodlání v případě potřeby tvrdě zakročit - zaútočit - viz obr. 16.

Po provedení pouštění sledujeme především rozhodčího, který nám dá pokyn, abychom šli ke psovi. Tento pokyn může být buď slovní, nebo posunkový; je to na uvážení a zvyklostech rozhodčího.

Na pokyn rozhodčího jde psovod "nejkratším směrem, přímo a normální chůzí, postaví se vedle psa v základní pozici a povelem „Sedni" uvede psa do základního postoje. Obušek se figurantovi neodebírá". Tento povel můžeme dát i v případě, že pes sedí; abychom upevnili jeho pozici. Povolený je pouze povel „Sedni“. Tímto okamžikem končí hodnocení cviku. Jen pro úplnost uvedu, že povel „K noze“ je nepřípustný a vede k bodové penalizaci.

Myslím, že bude dobré se ještě vrátit k práci figuranta, a to k důležitým momentům, které významným způsobem ovlivňují kvalitu práce psa, a to především na soutěžích.

Velmi důležitá je práce figuranta a poloha rukávu v okamžiku zahájení cviku, tedy v okamžiku kdy figurant zahajuje útok na psa. Práci figuranta by měl určovat především zkušební řád. Musím však říci, že z nového zkušebního řádu IGP jsem hodně zklamán. Nechci se vyjadřovat k náplni jednotlivých zkoušek, ale jen k popisu cviků obrany a popisu práce figurantů. Pokud se deklarovalo, že náplň obrany IGP 3 se nemění, tak bych logicky očekával, že se použije stejná textace; případně se některé pasáže jen upřesní či doplní. To samé by mělo platit i u zásad pro práci figurantů.

Text obrany i zásady práce figurantů jsou však zcela nově formulovány. Pokud by to bylo pro dobro věci, nic proti tomu, ale ... Ale opak je pravdou. V novém řádu chybí řada požadavků a upřesnění, které byly v předcházejícím řádu. Navíc některé formulace jsou do jisté míry i zavádějící.

Podívejme se do ZŘ IGP např. na Pravidla pro figuranty. U cviku Obrana psa při hlídání je k práci figuranta v podstatě jen napsáno: "Po fázi hlídání provede figurant na pokyn rozhodčího útok na psa. ..Figurant má ochranný rukáv těsně před tělem."

V původním řádu, platném do 31.12.2024 byl uveden důležitý požadavek, a to :

"Při zkouškách rozhodčí posuzuje v rámci jednotlivých výkonů nejdůležitější kritéria oddílu "C". Jsou to vrozené dispozice, sebejistota, odolnost při zátěži a ovladatelnost. Z tohoto důvodu je třeba rovněž hodnotit kvalitu zákusu předvedeného psa. Proto musí také pes, u kterého má být hodnocena kvalita zákusu, dostat možnost se dobře zakousnout, protože pokud má být hodnocena schopnost zatížení organizmu psa, je nezbytné, aby toto "zatížení" bylo vyvoláno odpovídajícím nasazením figuranta."

Důležitou pasáž, kterou postrádám v novém ZŘ IGP jsem zvýraznil. Někomu se může zdát toto ustanovení nepodstatné, ale ono tomu tak není. I za platnosti původního řádu se občas stávalo, že figuranti měli v okamžiku zákusu rukáv v pozici, která psovi neumožňovala "dobře se zakousnout" - provést kvalitní, zejména plný zákus. Např. na jedné mistrovské soutěži figurant v okamžiku náskoku psa držel rukáv tak, že příčná hrana rukávu byla vodorovná, což zejména u cviku Obrana psa při hlídání znemožnilo, až na výjimky (pokud pes seděl daleko od psovoda, což je zase v rozporu s požadavkem na dominanci) "dobře se zakousnout"! Nyní, když tento požadavek není v platném ZŘ IGP uveden, snadno se může stát, že situace s nesprávně drženým rukávem se může častěji opakovat. Rozhodčí potom nebude mít možnost figurantovi vytýkat nekorektní práci!

Další důležité ustanovení z původního řádu, které postrádám:

"Za účelem pouštění nesmí být figurantem prováděny žádné pomocné postoje. Po puštění udržuje figurant se psem zrakový kontakt, jakékoli dráždivé či pomocné postoje různých druhů jsou nepřípustné".

Na několika vrcholových soutěžích figurant při zastavování boje se nad psem výrazně skláněl a upřeně se mu díval do očí. Nemalá část psů na toto chování reagovalo agresí a zvýšenou bojovností. Logickým důsledkem bylo, že na povel řada psů buď vůbec nepustila nebo jen velmi neochotně. Tím logicky došlo k ovlivnění výsledků celých soutěží. Nyní, když podobný požadavek v novém zkušebním řádu není obsažen, se může podobná situace opakovat bez toho, že by figurantovi mohla být rozhodčím vytýkána nekorektní práce.

A takto bych mohl pokračovat. Když už se vyjadřuji k originálu ZŘ IGP, musím se vyjádřit i k jeho českému překladu. V překladu jsou chyby, které nelze přejít bez povšimnutí a které mohou ovlivnit průběh obrany i její hodnocení. Autor překladu nezřídka uvádí něco, co v anglickém originálu není neuvedeno, případně si jasně formulovaný požadavek vyloží po svém. Abych nemohl být podezírán, že tomu tak není nebo že některá slova vytrhávám z kontextu, uvedu několik příkladů:

a) U cviku Obrana psa při hlídání je v originálu uvedeno:

"Once the dog has gripped, he is to be placed out of motion to the side and the pressure phase begins in a straight

direction",

což v překladu znamená:

"Jakmile se pes zakousne, musí být za pohybu přemístěn bočně a v přímém směru začíná zatěžovací fáze."

A nyní se podívejme na znění v české verzi ZŘ IGP:

"Jakmile se pes zakousne, posune rukáv do strany a otočí se ve směru pohybu a začne fáze boje v přímém směru."

b) U cviku Obrana psa při hlídání je v originálu uvedeno:

"Any assistance given by the helper in the way of offering any type of helper assistance in the way of, offering the sleeve

before the grip, verbal agitation, or hitting the soft stick against his pants before or during the escape, limply held

sleeve position after the grip during the pressure phase, inconsistent intensity during the pressure phase and

independent termination when weakness in determined in the dog etc., are not permitted." ,

což v překladu znamená:

"Jakákoli pomoc poskytnutá figurantem ve formě jakéhokoli druhu pomoci v podobě nabídnutí rukávu před zákusem,

slovního pobízení nebo úderu obuškem do kalhot před nebo během útěku, ochablé držení rukávu po zákusu ve fázi

tlaku, nerovnoměrná intenzita během fáze tlaku a samovolné ukončení při projevu slabosti psa atd., není povoleno."

A nyní se podívejme na znění v české verzi ZŘ IGP:

"Jakýkoli druh pomoci figuranta formou nadměrného nabízení rukávu před zákusem, slovního pobízení nebo plácnutí

obuškem o kalhoty před únikem nebo během úniku, ochablého držení rukávu po zákusu během nátlaku, nestejná

intenzita během nátlaku a při úderech obuškem, samovolné ukončení při zjištění slabosti psa apod. jsou nepřípustné."

V citaci české verze zkušebního řádu jsem zvýraznil slova, které originál neobsahuje. Autor českého překladu použil

výraz "nadměrného nabízení rukávu" přesto, že v originálu je uvedeno pouze "nabízení rukávu". Z českého překladu

jasně vyplývá, že nabízení rukávu figurantem je povoleno, jen nesmí být "nadměrné"!

Je také nepochopitelné, jak je možné, že v textu je uvedeno "při úderech obuškem", když originální text ZŘ IGP se o

úderech obuškem se vůbec nezmiňuje, nehledě k tomu že údery obuškem jsou od 1.1.2023 zakázané.

c) U cviku Vyhledání figuranta je v anglickém originálu uvedeno:

"The dog must run fast and directly at the blinds and then go around them closely and attentively",

což v překladu znamená:

"Pes musí běžet k úkrytům rychle a přímo a poté je těsně a pozorně oběhnout."

A nyní se podívejme na znění v české verzi ZŘ IGP:

"Pes musí běžet k úkrytům rychle a přímo, těsně a pozorně je vizuálně prohlídnout a oběhnout."

V citaci české verze zkušebního řádu jsem zvýraznil slova, které originál neobsahuje. Autor českého překladu na rozdíl

od originálu ZŘ IGP požaduje, aby psi úkryty (makety) "vizuálně prohledli".

d) U cviku Přepad psa při zadním doprovodu je v anglickém originálu uvedeno:

"On the judge's instructions the handler goes to the helper with his dog who is attentive to the helper, with a verbal

command for “sit” the dog stops barking. ",

což v překladu znamená:

"Na pokyn rozhodčího jde psovod s psem k figurantovi, kterého pes střeží. Na slovní povel „Sedni“ pes přestane štěkat."

A nyní se podívejme na znění v české verzi ZŘ IGP:

"Na pokyn rozhodčího jde psovod k figurantovi, kterého pes střeží. Na slovní povel „sedni“ přestane pes hlídat a usedne."

V citaci zkušebních řádů jsem zvýraznil výrazy, které se od sebe výrazně liší. Anglický originál požaduje "aby pes

přestal štěkat", zatímco česká verze požaduje "aby pes přestal hlídat". Podle anglického originálu ZŘ IGP má pes

při příchodu psovoda a povelu "Sedni" přestat štěkat, ale střežit (hlídat) figuranta má i nadále!

Jak vidíte na několika příkladech, některé pasáže české verze ZŘ IGP se významově podstatně liší od originálu. Chyby nebo nepřesnosti v překladu se vyskytují i u dalších cviků, kterým jsme se zatím nevěnovali. Musím říci, že nechápu, proč se překladu nevěnuje patřičná pozornost vč. kontroly správnosti a úplnosti překladu. Jen na okraj připomenu, že jméno autora překladu by mělo být v řádu uvedeno, tak jako tomu bývá u všech překladů dokumentů a jak tomu bylo i u předchozí verze ZŘ IGP. Autor překladu by měl také ručit za správnost překladu.

Mám za to, že by Český kynologický svaz měl zvážit provedení revize překladu celého ZŘ IGP. Novelizací by měla minimálně projít verze uvedená na webových stránkách ČKS. O provedené novelizaci tohoto řádu by měla být členská základna na webu informovaná.

Myslím, že bude racionálnější vrátit se k meritu věci a pokračovat v popisu práce figuranta. Podívejme se na práci figuranta, jaká by měla být, a to zejména na soutěžích, a to bez ohledu na to, že nový ZŘ IGP jeho práci popisuje nedostatečně.

Po zrušení úderů obuškem je nezbytné, aby se figurant a také rozhodčí soustředili především na okamžik zahájení útoku na psa. Jak víme, cvik Obrana psa při hlídání navazuje buď na cvik Pokus o útěk figuranta nebo na Útok na psa z pohybu. Před zahájením útoku na psa figurant stojí před psem s rukávem přitisknutým k tělu. Podle pokynů rozhodčího zahájí figurant útok na psa. V praxi to znamená, že provádí razantní nápřah a současně rukávem, stále přitisknutým k tělu, zaútočí přímo na psa - viz obr. 18.

Teprve po zákusu figurant provádí další fázi, která spočívá zejména v bočním přesunu přímým směrem - viz obr. 19. Během tohoto přesunu figurant používá obušek k výhružným pohybům nad rukávem, aniž by psa zasáhl. Pohyby figuranta musí být razantní s odpovídajícím tlakem, jak požaduje zkušební řád.

Takto by to sice mělo být, ale ne vždy tomu tak je. Většinou figurant nemá rukáv těsně u těla a současně s nápřahem neprovádí pohyb tělem přímo do psa, ale:

a) současně nebo až po nápřahu obušku rukávem pohybuje směrem nahoru k

hrudníku a čeká, až se pes zakousne. Teprve poté se dá tělem do pohybu a

zahájí přesun psa vč. nátlakové fáze.

b) po dobu provádění nápřahu obušku je figurant i jeho rukáv v klidu. Teprve po

zákusu do rukávu se dá tělem do pohybu a zahájí přesun psa vč. nátlakové

fáze.

c) současně se zahájením nápřahu se figurant zahájí boční pohyb. To znamená, že figurant ani nečeká až se pes zakousne do

rukávu a začne se pohybovat do boku.

Po zrušení úderů obuškem je nejdůležitější nátlakovou fází tohoto cviku právě jeho zahájení - útok na psa. Podle ZŘ IGP u tohoto cviku má rozhodčí "hodnotit chování psa během útoku, fáze tlaku, chování v zákusu, pouštění a fáze hlídání." Pes má provést "energický a sebevědomý útok na figuranta, plný, pevný a klidný zákus a dominantní chování".

Dříve, když se prováděly údery obuškem, byl razantní nápřah obušku pro psa signálem, že figurant v boji psa dvakrát udeří. To znamená, že někteří psi negativně reagovali již na tento nápřah. Razantní nápřah obušku s následnými údery, prověřoval mimo jiné odolnost psa, a to jak psychickou, tak i fyzickou. Nyní, když se údery obuškem již neprovádějí, figurant může u tohoto cviku v podstatě prověřit jen jeho psychickou odolnost. Psi si již nápřah obušku nespojují s diskomfortem, který zažívali při jeho úderech. Proto již ani razantní nápřah příliš neprověří odolnost psa. Odolnost psa lze relativně nejvíce prověřit v situaci, kdy figurant provádí zahájení útoku psa přesně podle ZŘ IGP - viz obr. 18. To znamená, že figurant zahájí provádění razantního nápřahu a současně, s rukávem přitisknutým k tělu, energicky zaútočí přímo na psa!

Pokud figurant provede zahájení "útoku" způsobem dle varianty a) nebo b) či dokonce c), jen těžko lze hovořit o útoku! Figurant při zmíněných alternativách zahájení cviku vůbec neprověří jeho sebevědomí, dominanci a odolnost. Ve skutečnosti psovi významným způsobem pomáhá, a to nejen u varianty a), kdy současně s nápřahem pohybuje rukávem k hrudníku a teprve poté se dá do pohybu, ale především u varianty c), kdy figurant ve skutečnosti uhýbá před psem.

Figuranti, kteří provádějí "útok na psa" podle variant a), b) nebo c) prakticky žádný útok na psa neprovádějí, protože jejich pohyb ani na okamžik nesměřuje směrem do psa. U varianty a) rukáv uniká dozadu, což u psa aktivuje spíše lovecké chování. U varianty c), kdy figurant se ještě před zákusem psa do rukávu dává do bočního pohybu, ve skutečnosti uhýbá před psem.

Tím, že se figurant při zahájení cviku ani na okamžik nepohybuje proti psovi /varianty a) až c)/, ve skutečnosti neprovede útok na psa, což je samozřejmě v rozporu s ustanovením ZŘ IGP i principem obrany - útoku na psa. Jak potom může rozhodčí "hodnotit chování psa během útoku", když figurant ve skutečnosti žádný útok na psa neprovedl?!

Samotné "přemísťování" psa bočně, a to bez ohledu na to, jak dlouhé je, pro psa rozhodně neznamená žádnou "nátlakovou fázi", která by v této fázi cviku prověřila psa a rozhodčímu umožnila objektivně posoudit jeho sebevědomí, odolnost a dominanci .

Dalším aspektem, který výrazným způsobem ovlivňuje kvalitu zákusu, je poloha rukávu v okamžiku útoku na psa. Rukávy jsou konstruovány tak, že na přední straně je zakončena hranou. Aby pes mohl uskutečnit kvalitní - zejména plný zákus, musí příčná osa rukávu (hrana) poměrně přesně směřovat do mordy psa - viz obr. 20. Pokud tato zásada není dodržena, pes nemůže uskutečnit kvalitní - plný zákus.

Možná, že se většině z vás je přesvědčena, že je to naprosto logické a že se tak vždy děje. Bohužel, ne vždy tomu tak bývá, a to ani na vrcholových soutěžích. Problém s nesprávně nastaveným rukávem někdy nastává zejména u menších sebevědomých psů, kteří se k figurantovi chovají dominantně.

Setkal jsem se s názorem jednoho svazového figuranta, který tuto zásadu výrazným způsobem porušoval. Diskusi ohledně polohy hrany rukávu ukončil tím, "že chce aby si pes na rukáv naskočil". Jak se dozvíte z dalšího textu, takový názor je naprosto scestný a poškozuje zejména menší sebevědomé psy, kteří se chovají k figurantovi dominantně.

Ukažme si typickou situaci. Dominantní pes intenzivně brání figurantovi v pohybu - viz obr. 21. Pokud je figurant v boji i v okamžiku pouštění v lehkém předklonu a po provedení pouštění se narovná a zároveň narovná zápěstí, hrana rukávu, resp. jeho příčná osa se významně natočí směrem nahoru. Dostává se do polohy, která při navazujícím útoku figuranta nedává rychlému razantnímu psovi prakticky žádnou šancí k provedení kvalitního zákusu – viz obr. 22.

Jedinou možností, jak psovi v této situaci umožnit provedení kvalitního zákusu je, pokud figurant v okamžiku zahájení útoku na psa rychle a patřičně sklopí hranu rukávu. Problém je ale o to větší, čím menší je pes a čím dominantnější - těsnější - pozici vůči figurantovi zaujímá. Navíc figurant přes vytrčený rukáv hlavu psa v podstatě ani nevidí. Při nejlepší vůli nemůže vědět, do jaké polohy má rukáv sklopit. Jak jsme si již řekli, u rychlých razantních psů a prakticky je nemožné rukáv v tak krátkém čase správně sklopit a provést na psa útok. Dominantní pes reaguje velmi rychle a důrazně. V tomto případě figurant neumožní psovi provést kvalitní zákus.

Aby podobné situace nemohly nastat, měl by figurant ještě před zastavením a pouštěním, prakticky stát ve stejné pozici jako v okamžiku pouštění. Zároveň by měl rukáv ponechat v té poloze, nebo aspoň v tom úhlu, ve kterém v okamžiku pouštění byl – viz obr. 23.

Možná, že někdo z vás namítne, že pes by neměl být tak těsně u figuranta. Dominantnímu psovi je těsnost u figuranta přirozená – viz obr. 24. Nad figurantem cítí převahu a těsnost vůči němu mu zaručuje možnost, v případě hrozícího nebezpečí, okamžitě zaútočit. Šikovný a odborně zdatný figurant si s těsností psa bez problému poradí a psovi umožní uskutečnit kvalitní zákus - viz obr. 25. Jen pro úplnost uvedu, že v řádu IGP, platném do 31.12.2024 bylo napsáno: "Po puštění musí pes zůstat těsně u figuranta a velmi pozorně jej střežit."

Pokud sebevědomý pes, který se chová v průběhu celé obrany k figurantovi dominantně a přitom nemá u tohoto cviku plný zákus, je to prakticky vždy chyba špatné polohy rukávu (jeho příčné osy - hrany)! Proto si myslím, že problematice správné polohy rukávu by se měla věnovat pozornost, kterou si tato problematika zaslouží. Měla by se probírat nejen u všech školeních a přezkušování figurantů, ale i na školeních rozhodčích. Jen připomenu, že rozhodčí mají být garanty regulérnosti zkoušek i soutěží! To znamená, že odpovídají i za korektní práci pomocníků - figurantů.

Na závěr tohoto cviku je prováděno pouštění a střežení. Těmto tématům byl věnován samostatný článek "Pouštění a střežení".

Je mrzuté, že nový ZŘ IGP nepopisuje práci figuranta aspoň v rozsahu, který byl uveden v minulém zkušebním řádu. Jediné řešení vidím v důsledném využívání obecného ustanovení ZŘ IGP rozhodčími+, kde je napsáno:

"Před prací na zkouškách v oddíle C obdrží figurant pokyny od rozhodčího. Figurant musí svoji práci vykonávat dle pokynů rozhodčího."

Uvedené ustanovení obsahoval jak předchozí řád IGP a také IPO, ale ještě jsem se nesetkal s tím, že by rozhodčí dával figurantovi pokyny k jeho práci. Tedy abych byl přesný, tak pokyny dával, ale jen odkud kam má figurant běžet, kdy se zastavit atd. Vlastní práce figuranta, i když byla prováděna v rozporu se zkušebním řádem nebo zdravým rozumem, zůstávala rozhodčími bez povšimnutí.

Buďme ale optimisty a věřme, že od letošního roku nastane změna a rozhodčí budou figurantovi dávat pokyny k jeho práci, a to především jeho práci s rukávem v okamžiku útoku na psa. S ohledem na absenci některých důležitých ustanovení ohledně práce figuranta, o některých z nichž jsem se v článku zmínil, bych to považoval za naprosto nezbytné!

Nejčastější chyby

Pes opakovaně nemá plný zákus

Předpokládáme-li, že figurant měl správnou polohu rukávu, resp. jeho klínu, potom nejpravděpodobnější příčinou může být menší odvaha nebo nedostatečná fyzická či psychická odolnost psa, vesměs způsobená příliš autoritativním a neúměrně tvrdým figurantem. Přesvědčte se, zda pes má plný zákus v jiných situacích. Nemá-li plný zákus ani při kousání na místě, došlo s největší pravděpodobností k metodicky nesprávnému nácviku. Věnujte se rozvoji sebevědomí, odvahy a nechte psa po každém zákusu „ulovit kořist“ a odnést si ji pryč. Až pes získá větší odvahu a chuť do kousání, a bude-li mít pravidelně plné zákusy, můžete se vrátit k tomuto cviku. Rozhodně však nespěchejte s přechodem z kousání na místě na kousání, při kterém figurant útočí na psa. Nebojte se provádět hladké zadržení, a to přesto, že není náplní ZŘ IGP. Taktéž je zapotřebí neustále zvyšovat psychickou odolnost na nápřahy obušku.

Další možnou příčinou může být nesprávná pozice rukávu, resp. jeho hrany v okamžiku náskoku na rukáv, o kterém jsem se zmiňoval v textu článku. Ideální je, pokud si necháte od někoho natočit na video samotné kousání. Poté si ho na počítači promítněte, a to nejlépe políčko po políčku a sledujte polohu klínu rukávu a mordu psa v okamžiku zákusu. Abyste mohli situaci dobře posoudit, je nezbytné, aby video bylo natočeno zásadně z boku a nikoli ze předu.

Pes při kousání na cizího figuranta není aktivní

Příčiny mohou být stejné jako v předchozím případě. Dalším důvodem může být i skutečnost, že v tréninku váš figurant neustále vráží rukáv psovi do mordy, takže pes je zvyklý si na rukáv počkat. Přejdete-li na jiného figuranta, který jen naznačí útok, ale rukávem nejde proti psovi, může se stát, že tato situace psa zaskočí. Zpočátku začněte trénovat tento cvik tím způsobem, že figurant po prvotním nápřahu bude pohybovat rukou s rukávem k tělu, a nikoli směrem ke psovi. Pro zvýšení aktivity je možné, aby figurant zároveň s nápřahem provedl úkrok dozadu. Chce-li pes kousat, musí být aktivní; musí si pro rukáv tzv. „dojít“. Budete-li uvedený způsob „útoku“ systematicky používat, pes se velmi brzy naučí být aktivnější. Další podrobnosti najdete např. v čl. Bojovnost, agresivita.

Další chyby

O odstraňování dalších možných chyb se můžete dočíst v již dříve uvedených článcích, a to např. v čl. Zákus, Pouštění a střežení, Motivace, stimulace, spouštěč chování a dominance a dalších.