ZÁPISNÍ ŘÁD – odpověď na připomínky p. Fohla a pani KonečnéNa fóru CMC se objevila reakce pana Fohla na uveřejněný návrh nového zápisního řádu. S Katkou Havlovou jsme se domluvili, že by bylo nanejvýš vhodné k názorům p. Fohla zaujmou jasný a konstruktivní názor. Protože je pracovně zaneprázdněna a nemůže operativně reagovat, domluvili jsme se, že tak učiním i jejím jménem. Jen pro ilustraci potvrdím to, co již uvádí p. Fohl; tedy že jsem se podílel na tvorbě tohoto řádu. Ještě než se dostanu ke konkrétním bodům, tak bych chtěl za sebe napsat pár řádků. Když se podívám na názory členů i nečlenů klubu, tak jak byly a jsou prezentovány na webu, tak mám velmi smíšené pocity. Marně hledám nějaký příspěvek, který v celkovém ladění vyzněl pozitivně, který by něco nebo někoho pochválil. Pořád čtu je samá negativa a nejednou jsou příspěvky prostoupené nenávistí a žlučovitostí a směřující ke konkrétním osobám, výboru klubu a nebo snad možná k celému světu. Samozřejmě, že z valné většiny anonymně. Takoví jsme my hrdinové! Tím, že píšeme anonymně, tím vlastně dáváme najevo, že si za svým názorem až tak nestojíme a navíc si nevážíme sebe sama a naším jediným cílem je toho druhého urazit a ponížit. Lidi, proboha vzpamatujte se!! Nejdříve jste se rozhorlovali nad tím, že bude povinná všestranná zkouška z výkonu, ačkoli to nikdo z kompetentních nikde neřekl ani nenapsal. Pak jste se rozčilovali nad tím, jak vám nějaký poradce chovu bude přikazovat, čím máte krýt apod., ačkoli opět nikdo nikdy neříkal ani nepsal, že to tak bude. Položme si všichni otázku: Nehledáme pořád někde nějakého nepřítele a někoho, na kom si můžeme zchladit žáhu? Jak jinak si lze vysvětlit anonymní velmi urážlivý příspěvek na adresu poradkyně chovu. Onen pisatel si zřejmě ani nepřečetl zápisní řád, protože jinak by nemohl psát o tom, že chovatelům nebude poradce nic diktovat a hlídat je. Ale o to tu teď nejde. Na webových stránkách objevil nový zápisní řád. Pan Fohl se pozastavuje nad tím, proč je stávající řád zcela přepracovaný. U stávající zápisního řádu byly navrženy změny a doplňky. Návrh tohoto upraveného řádu byl uveřejněn na klubovém webu 13.12.2009. Překvapilo mě, že na fóru jsou neustálé připomínky chovatelů (a nejen chovatelů) k bonitačnímu řádu a k zápisnímu řádu nikdo nemá žádnou připomínku, ačkoli by z mnoha důvodů měli mít!! Protože nikdo nic nepřipomínkoval, tak jsem se obrátil na výbor, resp. na Katku Havlovou se svými podněty. Zároveň jsem ji nabídl, že v případě potřeby a zájmu jsem ochoten pomoci odstranit nejasnosti, nepřesnosti apod. Protože nebylo racionální u stávajícího řádu provádět změny a tyto zvýrazňovat, byl vypracován řád nový. Nechtěl bych tady kritizovat stávající řád, protože vím, že ten a nebo ti, kdo ho vypracovali tak činili s nejlepším úmyslem, ale… V první řadě se zápisní řád musel dát do souladu se zápisním řádem ČMKÚ, kde je uvedeno v čl. 4: Chovatelské kluby mohou při respektování tohoto zápisního řádu sestavit vlastní zápisní řády, které stanoví cíle chovu. Míněné řády mohou stanovit přísnější podmínky, musí ale vždy respektovat veškerá ustanovení Mezinárodního chovatelského řádu FCI a Zápisního řádu ČMKU. Tyto zápisní řády musí přiměřeně zohledňovat pracovní a užitné vlastnosti příslušných plemen, které jsou pro plemeno specifické. A protože stávající řád není zcela v souladu s řádem ČMKÚ, bylo zapotřebí ten soulad zajistit. A nyní ke konkrétním bodům, které uvádí p. Fohl. 2.6 Chovatel má právo výběru vhodného krycího psa, za dodržení podmínek čl. 2.7 - tomu úplně nerozumím, protože nevím, jak se pozná vhodný krycí pes? Myslím, že chovatel má právo chovat na jedincích, na kterých připouští chovat tento řád. Myslím, že každý chovatel by měl vědět, jestli jím vybraný krycí pes – plemeník je vhodný. Nikdo jiný, a to ani poradce chovu, chovateli nebude určovat, jestli jím vybraný pes je vhodný či nikoli. Výběr krycího psa je čistě na vůli chovatele. 2.7 se týká dodržení 5procentní příbuznosti, což je pro mě naprostý nesmysl. Nejenom, že není jasné, jak se došlo k takovému číslu, ale když se podívám na rodokmeny našich psů, tak není vyjímka, kdy je toto číslo vyšší. A to mluvíme o rodokmenech, když vezmem potaz skutečný původ našich psů, je toto číslo úplně jiné, přitom u nás a to nejenom u nás neexistuje ani jediný pracovní malinois, který by měl v rodokmenu pouze skutečné předky. Jak počítat jablka, když některý z nich jsou ve skutečnosti hrušky? Jak je vypovídající číslo na základě rodokmenů FCI, který do jednoho neodpovídají skutečnosti? Určitě je možné vyřešit problém příliš příbuzných krytí jinak. Podívejme se, co je napsáno hned v preambuli zápisního řádu ČMKÚ, tedy i našeho: 1.1 Cílem Czech Malinois Clubu o.s.(dále jen klub) je chov čistokrevných plemen psů s průkazem původu, při zachování biologického zdraví každého jedince a charakteristických vloh a vlastností, tak jak jsou popsány ve standardu FCI č. 15/22.06,2001/ F. Bylo by to na hodně dlouhé povídání, ale předpokládám, že chovatelé znají základy genetiky, že vědí co je homozygot, heterozygot, na základy genetiky, tak jenom připomenu některé negativní dopady příbuzenské plemenitby, kterými jsou: ztráta "pufrovací schopnosti" - odolnosti vůči stresu a jiným zátěžím životního prostředí, úbytek vitality, ztráta genetické variability a dědičné choroby. Negativní dopady nejužší příbuzenské plemenitby se nazývají inbreedingová deprese. Jedná se o snížení vitality a plodnosti (leckdy jde o zdánlivou neplodnost, protože embrya jako absolutně neživotaschopná zanikají ještě během nitroděložního vývoje), poruchy chování, nervové choroby, problémy s kůží a srstí atd. Snížená vitalita se projevuje i menšími a křehčími jedinci, zvýšenou náchylností k chorobám, nižší inteligencí a kratší délkou života. Negativní ovlivnění rozmnožovacích schopností se může projevit nedostatkem pohlavního pudu a následně tedy menší chutí se pářit, pomalými nebo těžkými porody, nepravidelnými vrhy, větším počtem defektních štěňat a vyšší úmrtností štěňat, krátkým obdobím laktace, nervozitou a špatnou péčí o štěňata atd. Mezi nejčastější dědičné choroby zaznamenané u různých plemen psů patří DKK (a jiných kloubů), luxace čéšky (trpasličí plemena), osteochondróza, choroby ledvin (bernští sal. psi, bulteriéři), chondrodystrofie (jezevčíci), hemofilie, zelený zákal, PRA (progresivní atrofie sítnice), luxace čoček, entropium, ektropium, epilepsie, poruchy metabolismu (hypofunkce štítné žlázy, měďná toxikóza bedlingtonů), hluchota (dalmatin), choroby kůže, tříselná a pupeční kýla, alergie, nádory (mléčné žlázy, konečníku) aj. Změny chování se projevují například v plachosti nebo agresivitě i jiných povahových slabostech. Nakonec se tedy vlastně zhorší schopnost psa být společenským partnerem člověka. Opět platí - čím je stupeň příbuznosti mezi pářenými jedinci vyšší a čím je častější, tím je vyšší pravděpodobnost projevu této inbreedingové deprese. (Citace z článku Ing. Hany Čtyřoké http://www.spicove.cz/chovatelstvi/genetika/pribuzenska-plemenitba-ano-ci-ne.php) Jinak doporučuji přečíst si knihu Hellmutha Wachtela s názvem "Chov psů v roce 2000". Z doporučení ČMKÚ chovatelským klubům: Do chovatelských řádů klubů přijmout zásady čistokrevné plemenitby s důrazem na udržování genetické variability uvnitř plemene s omezením příbuzenské plemenitby na minimum a to jen v obzvláště odůvodněných případech nebo při využívání řízené liniové plemenitby. Upřesnit možnost a přípustnost křížení. (http://www.kppodkt.com/files/cl_18_uz_bylo_napsano.doc) Co vím z dřívějška, tak FCI nedoporučuje u málopočetných plemen překračovat hodnotu Fx 10%. To je ale u málopočetných plemen, kde jsou možnosti různorodé plemenitby nebo plemenitby vzdálené velmi omezené – s ohledem na počet jedinců. Proto byla navržena hodnota poloviční, tedy 5%. Na fóru jsem četl několik příspěvku ohledně toho, že by se mělo něco dělat pro zdraví našich psů. Nevím, co jiného by klub v této věci mohl víc udělat, než omezit příbuzenskou plemenitbu na minimum?! Mohl bych Vám napsat např. o zdraví plemene dobrman; kam to dovedli chovatelé svojí činností, kdy hojně používali příbuzenskou plemenitbu. Kdo to sleduje, tak ví o čem píši. Pro ty, co problémy ohledně zdraví dobrmanů neznají, stačí se podívat na fórum dobrmanů na serveru Můj pes. Pan Fohl píše: A to mluvíme o rodokmenech, když vezmem potaz skutečný původ našich psů, je toto číslo úplně jiné, přitom u nás a to nejenom u nás neexistuje ani jediný pracovní malinois, který by měl v rodokmenu pouze skutečné předky. Z tohoto konstatování jsem v šoku. Pokud bych tomuto konstatování měl věřit, pak si musíme položit otázku: Jak je to možné a kdo to způsobil?? Na jednu stranu se valná většina chovatelů čertí, že se kluby dívají na chovatele jako na nesvépravné a podvodníky atd. Když to vezmu čistě pragmaticky, tak za to můžou chovatelé, jejich morálka a bezskrupulóznost jejich počínání. Nic jiného to není možné. Jak potom chceme zodpovědně chovat?? Někteří z Vás nám všem dávali za vzor Belgii a další a jak vidět, tak to u nich asi tak ideální forma chovu nebude. 2.8 kde je psáno, že nebude povoleno spojení... myslím si, že spojení se nepovoluje, pouze se oznamuje. Ta formulace je v řádu správná. Pokud by nastal případ uvedený v čl. 2.8, pak poradce chovu spojení nepovolí, tzn., že nevystaví krycí list na chovatelem vybraného plemeníka. Pokud by to jen chovateli oznámil, pak by si chovatel mohl to spojení uskutečnit?? To přeci nejde. 2.9 o dysplazii - myslím, že by bylo vhodné ponechat možnost krýt mezi sebou jedince s HD B. Přiznám se, že neznám převodník mezi číslicovou řadou a řadou písmenkovou. Mnohdy 0/1 se uvádí HD-A, ale také HD-B. Osobně bych s tím souhlasil, protože o DKK a jeho způsobech potlačování mám svůj názor, ale můj názor není rozhodující. Byl převzat názor klubu. 2.10 o vyloučení z chovu - myslím, že by zde bylo dobré uvést konkrétní stavy, vady, pro které je možné vyloučit z chovu a celkově zpřesnit podmínky, jak to provést. Myslím si, že v uvedeném bodě je to exaktně a vyčerpávajícím způsobem precizováno. ....do zápisního řádu podle mě nepatří, nemůžeme upravovat něco, co nám nepřísluší. Oddíl o chovatelských stanicích Tato část byla převzata ze Zápisního řádu ČMKÚ, a to proto aby majitelé fen nemuseli pracně listovat v několika dokumentech. 5.10 o kontrolách vrhu - mě se nelíbí, že musím do domu pustit jakéhokoli člena klubu, který je pověřen výborem. To mi jako někdo předloží nějaký papír, kde budou úředně ověřené podpisy, k tomu mi bude předkládat doklady totožnosti atd.? Když už by měly být kontroly, což je otázka, tak jenom provedené kontrolorem, kterého schválí členská schůze. Tento bod tam je napsán i s vědomím, že se to někomu nemusí líbit. Pan Fohl na jednu stranu v podstatě uvádí, že chovatelé neprovádí svoji chovatelskou činnost poctivě, ale vadí mu, že by ty nepoctivé chovatele bylo možné kontrolovat. Poctivý chovatel se určitě nemusí bát něčeho podobného, ale měl by to být svým způsobem strašák pro chovatele nepoctivé. V řádu je napsáno, kdo to může být a od koho má mít pověření. 5.11 mi přijde zbytečný Za předpokladu poctivých, morálně vyspělých chovatelů je to opravdu zbytečné, ale znám řadu případů, kdy tahle, pro normálního chovatele samozřejmá věc, byla hrubým způsobem porušována. Je to jen připomenutí. 5.12 o nechtěném nakrytí - myslím, že vést kárné řízení s někým, kdo má nechtěně nakrytou fenu je nesmysl, ten člověk se evidentně ničeho nedopustil. Při pozorném čtení je jasné, že kárné řízení se zavede s chovatelem, který nechtěné nakrytí neoznámí. A pokud to neoznámí a vrh odchová, pak záměrně odchová „bezpapíráky“ a to se neslučuje s řádem klubovým ,ČMKÚ ani FCI. Pokud to oznámí, tak žádné kárné řízení se logicky nezahajuje. 6.3 platnost krycího listu - nově 6 měsíců, bylo 12, když nenakryju okamžitě první hárání po vystavení, tak na další mi už nevyjde, nerozumím, proč tomu tak má být. Platnost krycího listu se záměrně zkrátila na 6 měsíců, protože jinak není dostatečná kontrola. Např. oddálením krytí o 1 hárání může být překročený povolený věk feny, může se ukázat, že po uvedeném plemeníkovi se objevují ve velké míře závažné genetické vady apod. Nevidím důvod, proč by to zkrácení platnosti mělo zásadním způsobem vadit. 7.7 - 7.11 mi přijdou trochu zbytečné, ale to je o diskuzi. Všichni víme, že toto je věci občanskoprávní, ale toto je převzato ze Zápisního řádu ČMKÚ a slouží jako vodítko pro majitele krycích psů a chovatele. Mnohdy nevědí, jak mají postupovat. Považuji za vhodné zde ponechat. 8.2 o hlášení o narození štěňat, tomu moc nerozumím, kdy se podává? Něco mi uteklo? Co jsou to základní identifikační údaje? Proč datum krytí, když je odeslán krycí list? Text byl převzat ze Zápisního řádu ČMKÚ. Je pravda, že nám chybí uvedená doba, kdy se podává. Mělo by tam být do 5 dnů od narození. 8.3-8.4 by asi také zasloužily přepracovat Nevím, co konkrétně je předmětem kritiky. Vychází se z vyhlášky č. 192/2004 Sb. O ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu. 8.10 o zahraničním krytí - nevím proč je tento bod umístěn pod oddíl Vrh, když se zde mluví o krytí a krycím listě. V tomto dávám p. Fohlovi za pravdu, tento článek by správně měl být v oddíle 6. Krycí list. Další nejasná věc je, že bude požadována oboustranná kopie rodokmenu s potvrzením o chovnosti psa... no ale některé státy to tak nemají, funguje to tam úplně jinak. Tahle věc by jistě zasloužila osvětu, zjištění stavu, jak to oficiálně je v různých zemích, v kterých se potencionálně nejvíce kryje a pak teprve rozhodnout, co bude třeba předložit. Nebo to ponechat, jak to je a pouze hlásit jakého psa si chovatel ke krytí vybral. V principu v tomto článku nevidím problém. Nevím, jak to mají ve všech státech, ale každý papír má 2 strany a pokud PP není jednolistová záležitost, pak je stejně důležitá první část tohoto článku, kde je uvedeno: Při plánovaném zahraničním krytí chovatel dodá všechny nezbytné podklady (pokud již tento pes nebyl již v klubu použit ke krytí) prokazujících splnění podmínek chovnosti krycího psa, které pošle poradci chovu spolu s žádankou o krycí list. Rozhodně je ale zapotřebí, prokázat u vybraného psa chovnost, protože jinak je to problém. Případů, kdy se později ukázalo, že pes nebyl chovný, se už stalo několik. 8.12 tetování a žádost o tet. čísla - tady mi zrovna chybí popis, kdy a jak se žádá, to může pomoci a když už je v řádu tolik balastu, tak proč ně toto. Samozřejmě, že není problém toto doplnit. Žádá se plemenná kniha ČKS na formuláři „Žádanka o určení tetovací značky“, kterou lze stáhnout i z internetu, ze stránek ČKS. Nevím, kde je v řádu „tolik balastu“. 8.15 kontroly vrhu by měl platit klub, nevím o co je dražší kontrola vrhu s nedostatky než bez nich. V případě, že se ukáží při kontrole závažných nedostatky, tak nevím proč by to měl platit klub. Naopak, ať to zaplatí náklady neseriózní chovatel. 8.16-8.17 něco je zbytečné, něčemu nerozumím proč? Ten čl. 8.16 je v pořádku. Jak se chcete dovědět o případných hrubých vadách v odchovech, když kontroly vrhu, pokud se o nich vůbec dá mluvit, dělá veterinář (a to ještě při tetování, kdy již mohou být defektní štěňata utracena nebo uhynou) a svody nejsou. Jak chcete dělat chovatelskou práci, když nebudete mít minimum informací o odchovech? A už jsme zase v tom, že my známe rodokmenovou a užitkovou hodnotu jedince, ale známe hodně mále o plemenné hodnotě. Ale to bych odbočil zase úplně jinam. Čl. 8.17 je zbytný, ale není na škodu, pokud tam bude uveden. Jeho existence či neexistence nemá na nic vliv. 8.18 cena štěněte - to snad nemusí řešit řád. Nemusí, ale v rámci osvěty v tom nevidím problém. 8.21 komu chce klub nařizovat krevní zkoušky, když jsou štěňata prodána? Novým majitelům? To přeci nejde. Nevím, proč by to nešlo. Vezměme si příklad, že budu mít štěně a budu mít podezření, že rodiče v rodokmenu nejsou rodiči skuteční. Obrátím se na klub, který může nařídit chovateli odebrat vzorek pro testy DNA apod. Samozřejmě, že po odběru štěňat novými majiteli je to všechno obrovský právní problém, ale jsem toho názoru, že to ustanovení tam má být. Zvláště s přihlédnutím k tomu co psal p. Fohl v komentáři k čl. 2.7!! 9.3 opět kontroly vrhu, tedy když už, tak kontrolor schválený členskou schůzí. Jsem toho názoru, že je to v pořádku. To by se kvůli kontrole namátkové vrhu svolávala členská schůze? To máme už apriori nedůvěru ke všemu a ke každému? Ještě zodpovím otázku pani Konečné: A při schválení tohoto bodu bude počítat koeficient kdo? Spočítá si každý chovatel sám a poradce chovu to u sporných případů jenom překontroluje. Pro úplnost uvádím Wrightův vzorec: Fx = Σ (0,5 n1 + n2 + 1) * (1 + Fa) kde n1 je počet volných generací ze strany otce, n2 je počet volných generací ze strany matky. Jako volnou generaci označujeme tu, kde se společný předek nevyskytuje. Fa označuje koeficient příbuznosti u společného předka, který sám vznikl příbuzenskou plemenitbou. Protože výpočet v případech, kdy je v rodokmenu psa a feny několik společných předků nemusí být až tak jednoduchý, lze si ten koeficient vypočítat pomocí kalkulátoru. Uvádím odkaz na webovou stránku, kde si to Fx velmi snadno spočítáte, resp. po zadání předků do elektronického rodokmenu vám to kalkulátor sám spočítá. http://www.czerwonytrop.com/inb/index.php?full=ok&lng=en. Další námitka či připomínka pani Konečné: Ale pokud si tvůrci myslí, že zvířata s koeficientem větším než pět nemají v chovu co dělat, ať tedy na nich nechovají. Tak k tomu se nemá snad ani cenu se vyjadřovat, protože je víc než zřejmé, autorka nechápe, že koeficient příbuznosti Fx se počítá pro potomky, kteří vzejdou z plánovaného krytí a nikoli pro vlastní rodičovský pár!! 27.1.2010 L. Mach
|